před 3 lety
Původ palmového listu
V kontextu s předpověďmi budoucnosti lidí, kteří přijdou do knihoven palmových listů v Indii pro svůj osobní výklad, zaznamenaný na palmovém listu, má indická (hindská) mytologie velmi významnou roli.
Předpovědi budoucnosti, napsané na palmových listech pro jednotlivé lidské osudy, vznikly jako dialog mezi indickými bohy a indickými mudrci, nebo mezi indickými mudrci a jejich žáky.
Tyto unikátní a mysteriózní předpovědi lidských osudů, byly napsané před mnoha tisíci lety právě těmito indickými mudrci, kteří jsou také nazýváni jako rišiové. Vzájemná komunikace a propojení indických bohů s rišii, je popsána v indických eposech, zejména v Mahábháratě, ale i upanišádách, rigvédách, puránách atd.
Hlavními indickými bohy je trojice bohů Bráhma, Višnu a Šiva. V křesťanství je obdobná trojice Bůh otec, Syn a Duch svatý.
Např. v řecké mytologii jsou to bohové Zeus, Poseidón a Hádés.
Základní charakteristika indických bohů je velmi rozmanitá a vychází z předpokladu, že každá věc má začátek, střed a konec. Souvisí to také s hinduistickým pojetím vnímaní kosmického času, které je cyklické, na rozdíl od západního lineárního pojetí času.
Bůh Bráhma je v indické mytologii považován za stvořitele vesmíru. V indických eposech a mýtech nemá takovou popularitu jako bohové Višnu a Šiva a jeho hlavním posláním je udržovat stabilitu mezi dostředivou silou Višnua a odstředivou silou Šivy. Bývá zobrazován sedící v lotosové pozici na lotosovém květu se čtyřmi hlavami, čtyřmi pažemi a červenou pokožkou.
Na rozdíl od hinduistických bohů nemá ve svých rukou zbraně. Jeho vozidlem je husa.
Ženou boha Bráhmy je bohyně Sarasvatí (plynoucí). Je to bohyně řeči, znalostí a umění. Hinduisté věří, že jedině bohyně Sarasvatí jim může zaručit ukončení jejich reinkarnací tzv. mokšou tj. finálním osvobozením duše ve věčném koloběhu smrti a znovuzrození.
Bůh Višnu je v indické mytologii známý jako ochránce, ztělesňuje stabilitu, zákon a pořádek. Všeobecně je zobrazován jako nebeský král, který opakovaně sestupuje na zem v celkem deseti zjeveních (inkarnacích), aby napravil rovnováhu mezi dobrými a špatnými silami.
Višnuovými manželkami jsou bohyně Bhúdéví, známá jako bohyně země a Lakšmí, která je známá jako bohyně bohatství a hojnosti. Jeho vozidlem je božský pták Garuda (požírač).
Bůh Šiva (milostivý) je v indické mytologii znám jako ničitel ve smyslu ničení démonů, ďáblů a všeho zla tím, že ochraňuje všechny lidi ve vesmíru.
Nejoblíbenějším symbolem, prostřednictvím kterého je bůh Šiva ve většině chrámů uctíván, je lingam neboli falus. Tradičně bývá usazen v podstavci, jež má napodobit yoni, neboli ženský pohlavní orgán. To vyjadřuje názor, že spojení falusu a yoni tj. mužského a ženského principu nebo mužské a ženské energie, je mízou života. Společná energie, která se tímto spojením navyšuje, se šíří celým světem, který přivádí k životu.
Jiným velmi známým zobrazením boha Šivy je Natarádža neboli,, Pán tance", který vyjadřuje pět nejvyšších sil. Manželkou boha Šivy je bohyně Párvatí (dcera hor) a synové boha Šivy jsou slon s lidskou hlavou Ganeša a jeden z nejoblíbenějších hindských bohů, šestihlavý Murugan ( Kárttikéja). Šivovým vozem je bílý býk Nandin (jásavý).
Podle legendy opustili rišiové tento svět před více než tisíci lety a nyní přebývají v nehmotné podobě, na místě zvaném Kalapa, které Tibeťané nazývají Šambala. Přestože již nejsou v naší dimenzi, jejich duše jsou tu stále s námi.
Vykladači nádí, nebo také "nadi readers", se při výkladu předpovědí z palmových listů na rišie napojují a rišiové jsou po dobu výkladu přítomni v energetické formě.
Další legenda říká, že 7 velkých rišiú bylo kdysi dávno přeneseno na oblohu, v podobě hvězd Velkého vozu.
V Mahábháratě se o rišiích hovoří jako o otcích lidstva a v hindských mýtech hrají hlavní roli.
Jejich duchovní moc, kterou získali za roky značného odříkání, jim dodává nadpřirozené schopnosti, které použili právě pro předpovědi budoucnosti jednotlivých lidských osudů, zapsaných na palmových listech. Podle svého původu jsou rišiové děleni na božské, bráhmanské a královské.
Mezi 7 největších nebo nejznámějších rišiů patří Agasthya, Atri, Jaimini, Songinar, Narad, Vashishta a Vishwamitra. Nejznámějším mezi těmito rišii je dodnes riši Agasthya. Doslovný význam jeho jména je,, ten, který zdolal kopec". Tento riši je také uctíván i jako tvůrce staromilského písma a jím a jeho žáky sepsané palmové listy využívá nejvíce knihoven palmových listů v Indii.